Techniky optického multiplexování a jejich manželství pro čip: recenze

Techniky optického multiplexování a jejich manželství pro čip aKomunikace optických vláken: recenze

Techniky optického multiplexování jsou naléhavým tématem výzkumu a vědci po celém světě provádějí hloubkový výzkum v této oblasti. V průběhu let bylo navrženo mnoho multiplexních technologií, jako je multiplexování vlnových délek (WDM), multiplexování divize režimu (MDM), multiplexování kosmického dělení (SDM), multiplexování polarizace (PDM) a orbitální úhlové hybnosti multiplexování (OAMM). Technologie divize vlnové délky (WDM) umožňuje přenášení dvou nebo více optických signálů různých vlnových délek současně prostřednictvím jednoho vlákna, což plně využívá vlastnosti nízké ztráty vlákna ve velkém rozsahu vlnové délky. Teorie byla poprvé navržena Delange v roce 1970 a teprve v roce 1977 začal základní výzkum technologie WDM, který se zaměřil na aplikaci komunikačních sítí. Od té doby s nepřetržitým vývojemOptické vlákno, světelný zdroj, fotodetektorA další pole se také zrychlilo průzkum technologie WDM. Výhodou multiplexování polarizace (PDM) je to, že množství přenosu signálu lze vynásobit, protože dva nezávislé signály mohou být distribuovány v ortogonální polarizační poloze stejného paprsku světla a dva polarizační kanály jsou odděleny a nezávisle na přijímajícím konci.

Jak poptávka po vyšších datových míře stále roste, poslední stupeň svobody multiplexování, prostor, byl v posledním desetiletí intenzivně studován. Mezi nimi je multiplexování divize režimu (MDM) generováno hlavně N vysílači N, což je realizováno multiplexorem prostorového režimu. Nakonec je signál podporovaný prostorovým režimem přenášen do vlákna s nízkým režimem. Během šíření signálu se všechny režimy na stejné vlnové délce považují za jednotku super kanálu multiplexování kosmického dělení (SDM), tj. Jsou amplifikovány, oslabeny a přidány současně, aniž by byly schopny dosáhnout zpracování samostatného režimu. V MDM jsou různé kanály přiřazeny různé prostorové obrysy (tj. Různé tvary) vzorce. Například kanál je odeslán přes laserový paprsek, který je tvarován jako trojúhelník, čtverec nebo kruh. Tvary používané MDM v aplikacích v reálném světě jsou složitější a mají jedinečné matematické a fyzické vlastnosti. Tato technologie je pravděpodobně nejvíce revoluční průlom v přenosu dat z optických vláken od 80. let. Technologie MDM poskytuje novou strategii pro implementaci více kanálů a zvýšení kapacity propojení pomocí jediného nosiče vlnových délek. Orbitální úhlová hybnost (OAM) je fyzikální charakteristika elektromagnetických vln, ve kterých je cesta šíření určována helikální fázovou vlnou. Protože tato funkce může být použita k vytvoření více samostatných kanálů, může bezdrátové orbitální orbitální momentum multiplexování (OAMM) účinně zvýšit přenosovou rychlost při vysoce až pobočkových přenosech (jako je bezdrátový backhaul nebo vpřed).